Čtyři kroky k rozhodnutí o nákupu vápna, čili vše, co by měl zemědělec vědět o vápenatých preparátech

 

Vážení,

několikaleté práce na výzkumu a implementaci, prováděné naší firmou, přinesly výsledky v podobě zpracování receptury vápenatého hnojiva POLCALC III. GENERACE. V té době jsme spolupracovali s velkou skupinou zemědělců z několika regionů Polska. Během této spolupráce zemědělci kladli mnoho otázek týkajících se našeho výrobku a samotného procesu vápnění půdy. V další části uvádíme v přehledné a přívětivé formě nejčastěji se opakující pochybnosti. Věříme, že tím usnadníme rozhodnutí, které vápno na pole vybrat, aby bylo dosaženo požadovaného efektu.  Snažili jsme se, aby tyto texty byly co nejsrozumitelnější. Neboť svědomité používání vápenatých preparátů je nezbytným krokem k dosažení vysoké úrody a současně je to klíč k Vaší spokojenosti. Přečtěte si otázky a odpovědi.

 dr hab. Seweryn Rzepecki, prof.  UŁ
POLCALC Sp. z o.o.

 

KROK 1, ČILI KRÁTCE O VÁPNĚNÍ

1. ZEMĚDĚLEC: Jaké jsou výhody plynoucí z vápnění půdy?


Odpověď odborníka: Výsledkem vápnění je řada pozitivních změn vlastností půdy. Zde je jejich přehled:

– základním a nejdůležitějším cílem je snížení kyselosti půdy, čili tak zvaného pH půdy. Každý zemědělec by měl sám vědět, jak zkoušet pH a jaké dávky použít pro konkrétní rostliny. Je to informace nezbytná a není vhodné se spoléhat pouze na informace od výrobců hnojiv, neboť jsou obvykle příliš všeobecné. Některé rostliny jsou velmi citlivé na vápnění a znalosti, jak připravit půdu pro konkrétní rostlinu, mohou zajistit nárůst úrody až o 20-60 %.

– správná struktura půdy je druhý nejdůležitější aspekt, který přináší vápnění. K nejdůležitějším parametrům patří: zlepšení struktury hrudkovitosti půdy, její lepší provzdušnění, zvýšení pórovitosti a rovnováhy mikrobiologických systémů a aktivity živých organismů, lepší cirkulace vody a výměna organických látek, zlepšení dostupnosti minerálních látek. Všechny tyto procesy mají pozitivní vliv na dobrý stav půdy a zpomalují procesy biodegradace.

– vápnění neutralizuje kyseliny chemického původu a způsobuje zpomalení jejich průniku do zemědělských produktů. Většina chemikálií se při kontaktu s vápnem neutralizuje. Je snadné si představit, jak velký vliv to má na kvalitu zemědělských produktů, především těch, u kterých odběratelé vyžadují zajištění vysokých parametrů.

2. ZEMĚDĚLEC: Jak poznat, že půda vyžaduje vápnění?

Odpověď odborníka: Ještě před 20-30 lety vědci doporučovali identifikaci tzv. bioindikátorů kyselosti půdy. Jsou to některé druhy divokých rostlin, které preferují kyselé půdy. Nejnovější výzkumy však odhalily velkou nedokonalost takové metody. Směrodatné mohou být jedině zkoušky kyselosti prováděné laboratorními metodami. Získaný výsledek zkoušky umožňuje dost přesné určení rozsahu a termínu optimálního vápnění polí. Rozsah reakce by měl u většiny polí v Polsku oscilovat kolem pH od 5,5 do 6,5. V případě rostlin citlivých na pH by měla hodnota činit 6,0 až 7,0. Mimořádně přínosné je zavedení systematického a inteligentního systému vápnění pro jednotlivá pole a plodiny. Vyžaduje systematickou kontrolu kyselosti půdy (pH) a pružné určování velikosti dávek vápenatého hnojiva. Podrobné tabulky dávkování jsou vždy obsaženy v informačních materiálech výrobce. Výsledkem takového postupu bude dosažení a udržení dobrého stavu rostlin – tedy nárůstu úrody a spokojenosti pěstitele. Jiným problémem je kyselost, která je již natolik silná, že způsobuje přímo kontaminaci půdy, pak je nutnost vápnění nejlépe viditelná během klíčení a vegetace rostlin. Žluté plochy, nesouměrný růst, patologie a nadměrné onemocnění rostlin mohou mít lokální charakter, pak je nezbytné vápnění zachraňující úrodu.

3. ZEMĚDĚLEC: Jak zjistit pH půdy a kde hledat informace o patřičném pH pro konkrétní plodiny?

Odpověď odborníka: Zkouška reakce půdy není komplikovaná. Ne všichni však mají informace a čas, aby si provedli tento test sami. U zařízení testujících reakci pH je nutné zachovat obezřetnost, na trhu lze takové přístroje koupit, ale jejich důvěryhodnost je velmi pochybná (čím levnější zařízení, tím horší; zařízení bez možnosti kalibrace přestávají správně fungovat již po několika měřeních). Experimenty provedené na takových zařízeních vykázaly jejich úplný rozpor s faktickým stavem pH půdy.  Lepším řešením je objednat takové zkoušky u specializované laboratoře – např. u nejbližší místní Chemicko-zemědělské stanice.

4. ZEMĚDĚLEC: Jaké jsou druhy vápna používaného v zemědělství?

Odpověď odborníka: V zemědělství se používají tři hlavní vápna, která se zásadně liší složením a chemickými vlastnostmi, jsou to:

-Oxid vápenatý (jinak: pálené vápno nebo stavební vápno) s chemickým vzorcem CaO, získávané uměle v důsledku tepelného rozkladu vápencového kamene. Je to vápno příliš silně reaktivní. Existuje v tomto případě reálná hrozba převápnění půdy, neboť v reakci s vodou vzniká hydroxid vápenatý s chemickým vzorcem Ca(OH)2, který je silně žíravou látkou. Vápno tohoto typu lze používat pouze na těžké půdy, za vhodných atmosférických podmínek (na vlhkou zeminu), a je nutné silně promíchat půdu. Výrobky tohoto typu se komplikovaně aplikují a silně práší.

-Uhličitan vápenatý (jinak: prášková křída, pícní křída, vápenatá moučka nebo jezerní křída) s chemickým vzorcem CaCO3, získávaná rozmělněním a mletím vápencových skal, nebo jako surovina těžená v lomech. Uhličitan vápenatý se v přírodě nachází ve formě vápencových skal. Základním problémem je v tomto případě různý stupeň čistoty chemického složení. Ne každý uhličitan vápenatý poskytuje dobré výsledky jako hnojivo! Nejlepší vápenatá hnojiva jsou taková, která jsou co nejdrobněji namletá a neobsahují nečistoty ani vodu. Nákup produktu, který obsahuje 70 % čisté složky a zbytek tvoří nečistoty, jako hlína a voda, je to samé, jako nákup 100 pytlů, z nichž jen v 70 je vápno a ve 30 voda a hlína. Tento typ vápna obsahuje nejvíce druhů. Důležitým faktorem, který rozhoduje o účinnosti, je rozmělnění produktu. Drcený produkt může mít až 200 krát menší účinnost, než mletý výrobek.

-Dolomitické vápno (důlní vápno, hořčíkové vápno, drobně drcené vápno) je nejhorší a nejméně reaktivní druh vápna používaného v zemědělství. Jeho účinnost při neutralizaci půdy se blíží nule. Někteří zemědělci se však nechají oklamat a často platí za tento produkt velké částky, zlákaní velkým obsahem hořčíku. Pravda je však taková, že dostupnost hořčíku je silně omezena krystalickou strukturou uhličitanu (podobnou mramoru) a příliš velkou frakcí zrn. Pouze dolomit pocházející ze silně zvětralých ložisek, dobře namletý (nebo tepelně zpracovaný) může vykazovat neutralizační účinek a zásobovat půdu hořčíkem.

5. ZEMĚDĚLEC: Jak často je nutné vápnit půdu?

Odpověď odborníka: Doposud bylo doporučováno vápnění jednou za několik let. Takové zákroky však nepředcházejí degradaci půdy. Problémem je tu také odhadované, často také náhodné, dávkování vápna přidávaného do půdy. Nyní si zodpovědní zemědělci uvědomují, že systematické používání vápenatých preparátů přináší lepší výsledky. Velké, přímo „nárazové“ dávky vápna přidávaného do půdy přináší sice rychlé, však rychle zanikající změny ve zlepšení půdních podmínek. Takový typ nekontrolovaného hnojení polí vápnem obvykle doprovází rychlý návrat nevhodného stupně kyselosti orné vrstvy.

6. ZEMĚDĚLEC: Kdy je vhodné vápnit půdu?

Odpověď odborníka: Způsob vápnění závisí na plodině. Nejlepší termín aplikace vápna připadá na období mezi sklizní úrody a pozdním podzimem, dokonce zimou. Období po sklizni se často vyznačuje dobrým zavodněním, což má bezprostřední vliv na zrychlení rozpouštění vápna v půdě. Důležitým prvkem je zde také doba aktivace vápna, která je v tomto období delší, neboť trvá od momentu sklizně do osevu nebo výsadby rostlin. Toto dlouhé období umožňuje provedení půdních zkoušek, klidnou volbu příslušného hnojiva, což má v koncovém důsledku za následek správné provedení celého zákroku. Zvlášť vhodná jsou zde granulovaná hnojiva. Nevyžadují mísení s půdou, mohou být také používána v zimním období a brzy zjara na nízkou sněhovou vrstvu (doporučovaná pod ozimé obilniny, řepku, trvalé plantáže, trvalé pastviny). Granulované hnojivo je také nejlepší formou vápna pro použití během vegetace – zachraňující úrodu. Pak může termín aplikace připadat na růstovou fázi rostlin.

7. ZEMĚDĚLEC: Kolik vápna aplikovat na hektar půdy?

Odpověď odborníka:

Na dávkování vápna má vliv mnoho agrotechnických faktorů a prostředí. Proto nelze jednoznačně konstatovat (bez dodatečných zkoušek), jaké množství vápna bude dostatečné pro dosažení uspokojivých výsledků. Podstatným faktorem je např. pH půdy a druh používaného vápenatého hnojiva. Oxid vápenatý, uhličitan vápenatý nebo křídové vápno mají odlišné použití pro různé půdy a různou dobu reakce.  Vliv má také samotný způsob vápnění. Mnoho zemědělců se domnívá, že dostatečné je vápnění polí po několika letech velkými dávkami hnojiva. Není to skutečně pravda. Poslední vědecké výzkumy dokazují, že nejlepších výsledků lze dosáhnout při systematickém, každoročním vápnění – za použití menších dávek. Při dodržení takových agrotechnických zákroků budou v případě většiny typů půd a druhů rostlin dostatečné dávky od 200 do 500 kg na 1 ha. Tyto dávky rostou v případě kyselých těžkých půd, potřeby vápnění lze pak odhadovat na 500 – 1000 kg na 1 ha/ročně. Pozor: v případě oxidu vápenatého neprovádět neutralizaci příliš prudce velkými dávkami, neboť může dojít k převápnění nebo přesušení půdy!

8. ZEMĚDĚLEC: Proč někteří výrobci doporučují aplikaci až 10-15 tun uhličitanu vápenatého, jiní doporučují aplikaci 1-2 tun na hektar?

Odpověď odborníka: Vše závisí na systému vápnění a pH reakci půdy. Aplikace granulovaných vápenatých hnojiv je často součástí celoročního systému hnojení rostlin, podobně jako hnojení dusíkem nebo NPK. Z toho vyplývají menší dávky. Vápenatý preparát tedy slouží k aplikaci nezbytné dávky vápna – při té příležitosti je také dosaženo udržení patřičného pH půdy. V případě práškových uhličitanových hnojiv se často uvádí dávka pro neutralizaci půdy na 4-5 let. Proto je dávka náležitě vyšší. Velikost dávky závisí také na chemickém složení preparátu. Platí zde však jedno pravidlo: čím lepší hnojivo, tím menší dávky. V případě oxidu vápenatého rozdíly v uváděných dávkách vyplývají také z obsahu CaO. Může oscilovat v rozmezí 40 až 80 %.

KROK 2, ČILI VÝHODY VÁPNĚNÍ

9. ZEMĚDĚLEC: Může vápnění poškodit rostliny?

Odpověď odborníka: V případě oxidu vápenatého existuje riziko převápnění půdy, neboť příliš velké množství hydroxidu vápenatého, který vzniká v důsledku kontaktu s vodou obsaženou v půdě, může způsobit zničení úrody. Avšak převápnění uhličitanem vápenatým není prakticky možné s ohledem na stálou hladinu pH samotného hnojiva. Je to také výrobek přírodního původu a jeho absorpci „řídí“ samotné rostliny – odebírají příslušné množství produktu z půdy. Dobrým příkladem jsou zde půdy v okolí mělce ležících vápencových skal. Uhličitan vápenatý v nich může tvořit dokonce 20-30 % hmoty, tj. v půdě z 1 ha plochy pole tvoří přibližně 1000-1500 tun vápno! Současně se však pouze ca 1 % vápna v půdě aktivně účastní půdních procesů spojených s výživou rostlin.

10. ZEMĚDĚLEC: Lze vápno smísit s vodou a použít jako postřik např. stromků nebo zeleniny?

Odpověď odborníka: Ohledně účinnosti použití vápna jako postřiku jsou názory rozdílné a často i sporné. Vyplývá to hlavně ze záměny dvou druhů vápna, čili vápna získávaného uměle jako oxid vápenatý (pálené vápno, stavební vápno) a přírodního vápna, čili uhličitanového. Použití oxidu vápenatého jako postřiku může mít pro rostliny velmi závažné a nepříznivé následky. Volba nevhodných dávek může způsobit přímo spálení zeleniny nebo stromků. Avšak uhličitan vápenatý je v omezeném množství vstřebáván listy rostlin. V případě nutnosti intervenčního vápnění ve fázi růstu rostlin bude účinnější rozsypání granulátu tak, aby byla umožněna jeho rychlejší reakce v půdě.

11. ZEMĚDĚLEC: Jak se používá vápno během vegetace a jaké jsou výhody?

Odpověď odborníka: PPoužívání vápenatých hnojiv během vegetace je možné výhradně za použití uhličitanu vápenatého. V případě oxidu vápenatého (páleného, stavebního) použití hnojiva během vegetace spálí rostliny a zničí úrodu.  Mimořádně vhodným hnojivem pro rostliny během růstu je granulované uhličitanové hnojivo. Velmi snadno se absorbuje v úrovni vrchní vrstvy půdy. Je nutné samozřejmě dodat, že ne všechny rostliny stejně reagují na vápnění během vegetace. Závisí to především na stupni citlivosti na vápnění. Čím větší stupeň citlivosti, tím bude zákrok účinnější. Podrobnosti poskytují výrobci granulátů. Jiným druhem vápnění během vegetace je vápnění zachraňující úrodu, používá se na rostliny ve fázi vegetace, pokud se objevují plochy s nerovnoměrným růstem, žluté plochy, rostliny se zpomaleným růstem, nadměrné choroby a patologie – pak je to jediná metoda pro zlepšení situace a změnu půdních podmínek.

12. ZEMĚDĚLEC: Lze vápno spojit s chlévskou mrvou, dusíkatými a fosforečnými hnojivy?

Odpověď odborníka: Na tuto problematiku existuje mnoho odlišných názorů. Ve skutečnosti existují dost jednoduchá pravidla, která je nutné zohlednit při vápnění půdy.
– oxid vápenatý není vhodný k mísení (v jakékoliv podobě) s většinou hnojiv. Výjimkou jsou: Polifoska a fosfátová moučka. Ještě jednou zdůrazňujeme: jiná hnojiva nelze v žádném případě slučovat s oxidem vápenatým!
– uhličitan vápenatý není vhodný k mísení s chlévskou mrvou, dusíkem v amonné formě, fosforečnanem amonným (granulát), síranem amonným (prášek) a Super Fosfátem (prášek). Navíc je doporučeno dodržet odstup (4-8 týdnů) mezi aplikací vápna a výše uvedených preparátů. Současně však lze uhličitan vápenatý (především v granulované formě) spojit s: močovinou, Polifoskou, Super Fosfátem (granulovaným), fosfátovou moučkou, draselnými solemi, síranem draselným a oxidem vápenatým.

13. ZEMĚDĚLEC: Jaké vápno používat na těžké a úrodné půdy?

Odpověď odborníka: Na tuto problematiku existuje mnoho odlišných názorů. Ve skutečnosti existují dost jednoduchá pravidla, která je nutné zohlednit při vápnění půdy.

– oxid vápenatý není vhodný k mísení (v jakékoliv podobě) s většinou hnojiv. Výjimkou jsou: Polifoska a fosfátová moučka. Ještě jednou zdůrazňujeme: jiná hnojiva nelze v žádném případě slučovat s oxidem vápenatým!

– uhličitan vápenatý není vhodný k mísení s chlévskou mrvou, dusíkem v amonné formě, fosforečnanem amonným (granulát), síranem amonným (prášek) a Super Fosfátem (prášek). Navíc je doporučeno dodržet odstup (4-8 týdnů) mezi aplikací vápna a výše uvedených preparátů. Současně však lze uhličitan vápenatý (především v granulované formě) spojit s: močovinou, Polifoskou, Super Fosfátem (granulovaným), fosfátovou moučkou, draselnými solemi, síranem draselným a oxidem vápenatým.

14. ZEMĚDĚLEC: Jaké vápno používat na těžké a úrodné půdy?

Odpověď odborníka: Na těžké, úrodné půdy lze používat oxid vápenatý, uhličitan vápenatý nebo oxidově-uhličitanové hnojivo, v závislosti na požadavcích. V případě rychlé neutralizace půdy se nejlépe osvědčí oxid vápenatý. Avšak jeho použití je nutné omezit na minimum, neboť v delší perspektivě má špatný vliv na chemické a fyzikální vlastnosti půdy. V delší perspektivě je lepší a bezpečnější použití pomaleji působících hnojiv – uhličitanových.

15. ZEMĚDĚLEC: J Jak dlouho se „rozkládá“ vápno?

Odpověď odborníka:Tempo vstřebávání vápna do půdního prostředí ve značné míře závisí na jeho fyzikálních a chemických vlastnostech a podmínkách prostředí (vlhkost, provzdušnění a teplota půdy). Například, oxidová vápenatá hnojiva (pálené vápno, stavební vápno) reagují velmi prudce a způsobují nadměrné přesušení půdy. V případě uhličitanových hnojiv je nejdůležitějším faktorem jejich rozmělnění. Čím drobnější částice, tím je efekt pronikání do půdy rychlejší a hnojivo účinnější.

KROK 3, ČILI O VÁPNĚ A VÁPENATÝCH PREPARÁTECH

16. ZEMĚDĚLEC: Co znamená označení druhů vápna, např. druh 04, druh 6a atd.?

Odpověď odborníka: Názvosloví typů hnojivového vápna upravuje zákon ze dne 26. července 2000 o hnojivech a hnojení, zák. č. 89, pol. 991. V zákoně jsou výslovně popsány a klasifikovány typy hnojivového vápna. Základem hodnocení byl fyzikální stav a chemické složení vápna a metody jeho získávání. Z hlediska zemědělce jsou nejvýhodnější třídy: 04
Do třídy hnojiv zbavených hořčíku patří celkem 13 druhů vápna, z toho pět druhů pochází ze zpracování vápencových skal, čtyři z vedlejší výroby a čtyři poslední jsou uznány za nerostné suroviny.  A zde pozor na druhy obsahující hořčík, protože to jsou obvykle dolomity.
Nejefektivnějším granulovaným vápnem je vápno druhu 04, obsahující více jak 50 % CaO a více jak 90 % CaCO3. Dosud nebyl v Polsku výrobce tohoto druhu hnojiva, bylo prodáváno pouze hnojivo dovážené z Německa a Francie, jehož sena může sahat nad 2000 PLN za tunu. Nyní je jediným výrobcem hnojiva tohoto druhu podnik POLCALC v obci Lubień Kujawski, prodávající hnojivo pod obchodním názvem POLCALC III. GENERACE. Cena tohoto hnojiva činí přibližně 450 PLN za tunu.

17. ZEMĚDĚLEC: Co znamená přepočet CaO a proč se takto označuje vápno?

Odpověď odborníka: Přepočet vyžaduje zákon, který přikazuje výrobcům informovat o složení hnojiva vyjádřeném v množství oxidu, i přesto, že chemické složení uhličitanových hnojiv neobsahuje oxid (CaO), ale uhličitan vápenatý (CACO3). Takové řešení bylo zavedeno, aby bylo možné snadno přepočítat množství hnojiva nezbytné pro neutralizaci půdy po provedené zkoušce pH a aby bylo snadné zhodnotit hnojivovou hodnotu vápna.

18. ZEMĚDĚLEC: Jak zkontrolovat, zda výrobce neuvádí navýšené složení? Kde provést analýzu?

Odpověď odborníka: Každý výrobce je povinen na žádost zákazníka předložit atest, ve kterém je stanovena kvalita prodávaného vápenatého hnojiva. Tyto dokumenty vydávají výrobcům místní Chemicko-zemědělské stanice nebo Ústav pěstitelství, hnojení a půdoznalectví Puławy. Tyto informace by se měly nacházet na obalech prodávaných výrobků. V případě jakýchkoliv pochybností lze zadat zkoušky produktu u nejbližší místní Chemicko-zemědělské stanice.

19. ZEMĚDĚLEC: Co jsou dolomitická vápna a čím se odlišují?

Odpověď odborníka: Dolomitická vápna vznikají v důsledku rozdrcení sedimentárních skal, tzv. dolomitů. Mikroskopická struktura této suroviny se většinou skládá z uhličitanu vápenatého a malého množství hořčíku. Proto jsou to většinou vápenatě-hořčíková hnojiva. Bohužel, přirozené fyzikálně-chemické vlastnosti těchto skal způsobují, že je to nejméně efektivní hnojivo. Je velmi málo osvojitelné a přínosy z jeho použití jsou velmi pochybné.

20. ZEMĚDĚLEC: Co je křídové vápno a čím se liší od ostatních?

Odpověď odborníka: Uhličitanové jezerní křídové vápno, označované jako druh 6a, je hnojivo s velmi dobrou strukturou, především pokud jde o výrobek sušený a granulovaný. Avšak nízký obsah CaCO3 ve vztahu k hnojivům pocházejícím z vápencových skal (druh 04) jej činí výrazně méně vydatným a efektivním.

21. ZEMĚDĚLEC: Co s odpadním vápnem?

Odpověď odborníka: Existují také odpadní vápna, tzv. pocelulózová a jiná, avšak jejich vhodnost pro zemědělství je velmi pochybná a použití takových hnojiv může mít negativní vliv na půdu a zdraví plodin. Je to vápno s nejvyšším stupněm znečištění, což znamená, že čistého vápna je v něm pouze 30-50 %. Zbytek tvoří nečistoty. Takové vápno je nutné chemicky ověřit, neboť existuje vážné riziko kontaminace povrchu polí vysoce toxickými těžkými kovy. I takováto obezřetnost však může být nedostatečná. Chemicko-zemědělské stanice zjišťují pouze obsah dvou základních těžkých prvků: kadmia a olova. Jiné toxické látky nejsou při takových zkouškách zjišťovány! Cena takového „vápna“ se může pohybovat v rozmezí 1 až 15 PLN za tunu.

22. ZEMĚDĚLEC: Jak poznat dobré uhličitanové vápno?

Odpověď odborníka: Nejjednodušším způsobem je zjištění stupně rozmělnění vápna. Je možné provést snadný test. Po nasypání dvou lžic vápna do sklenice vody by měla vzniknout “mléčná“ suspenze.  Výrobky slabé kvality zanechávají na dně sklenice písek nebo jiné příměsi. Je nutné také věnovat pozornost atestu výrobce, získanému u místní Chemicko-zemědělské stanice nebo v Ústavu pěstitelství, hnojení a půdoznalectví Puławy. Dobré uhličitanové vápno by mělo obsahovat více jak 90 % čisté složky CaCO3, což v přepočtu na oxidovou hmotu činí přibližně 50-55% CaO. Nemělo by obsahovat vodu ani jiné dodatečné látky. V případě vápna s hořčíkem se bude převážně jednat o dolomit, tedy výrobek s velmi slabou reaktivitou. Pamatujte – při nákupu vždy požadujte atest a potvrzení v podobě zkoušek parametrů hnojiva, vydané uznávanými středisky jako IUNG Puławy nebo Chemicko-zemědělské stanice. V opačném případě můžete být podvedeni. Pokud prodejce nebo výrobce nemá takové dokumenty, pak může být nákup vysoce rizikový.

23. ZEMĚDĚLEC: Co to je reaktivita vápna?

Odpověď odborníka: Reaktivita vápna je faktor poukazující na kvalitu hnojiva. Jinými sovy, čím vyšší reaktivita, tím lépe. Reaktivita nám přímo říká, jaké procento zakoupeného hnojiva bude osvojeno rostlinami a půdou. Na trhu existuje mnoho výrobků s nízkou nebo velmi nízkou reaktivitou, jejichž použití nic nevnáší do půdy a je ekonomicky nerentabilní. Je lepší zakoupit vysoce reaktivní produkt a mít jistotu, že bude fungovat, než kupovat „na objem“ nereaktivní výrobek nízké kvality, jako obalovaný kámen nebo drť z dolu.

24. ZEMĚDĚLEC: Jaké je složení granulovaného vápna, co je aktivní látka? Jaká je jeho reaktivita?

Odpověď odborníka: Granulované vápno je vždy vápnem uhličitanovým, neboť oxidové vápno (pálené, stavební) nelze granulovat. Chemický vzorec takového vápna je CaCO3, což odběratelé často špatně interpretují, neboť výrobci přepočítávají uhličitanové vápno na oxidové vápno CaO a uvádějí chybně chemické složení jako CaO, např. 50 %. V takovém případě 50 % hnojiva tvoří čistý oxid vápenatý (CaO) v celkové molekulové hmotnosti. Je nutné pamatovat, že je to pouze obligátní forma prezentace obsahu výrobku (vyžadovaná zákonem). Ve skutečnosti by však dobré uhličitanové vápno mělo obsahovat více jak 90 % uhličitanu vápenatého CaCO3.

25. ZEMĚDĚLEC: Jaké jsou výhody granulovaného vápna?

Odpověď odborníka: Hlavní výhodou granulovaných hnojiv je jejich účinnost, rovnoměrnost a ekonomičnost. Náklady na zákrok jsou zde nejnižší ze všech druhů vápna a činí průměrně ca 225 PLN na hektar. Granulát zajišťuje vysoký pracovní komfort a velkou přesnost procesu vápnění. Mimořádně vhodné jsou vysoce reaktivní, granulované vápenaté preparáty, skladované v pytlích typu big-bag. Usnadňují přepravu a aplikaci hnojiva.

26. ZEMĚDĚLEC: Jak odlišit pravý granulát od padělků?

Odpověď odborníka: Mnoho zemědělců se při hledání zrádných úspor nechá napálit koupí tzv. „pseudogranulátu“. Je to obyčejný, jemně namletý kámen. Obvykle je získáván z dolomitu, jehož užitkové vlastnosti jsou nulové. V lepším případě výrobci prodávají drobně mletý vápencový kámen. Jeho užitkové vlastnosti jsou velmi omezené. Nízká chemická aktivita takového „produktu“ způsobuje jeho mizivý účinek na půdní prostředí.
Odlišení vápenatého granulátu od padělků je banálně prosté. Stačí nasypat vzorek výrobku (2-3 lžíce) do sklenice vody. Pokud téměř okamžitě vznikne mléčná suspenze – pak se jedná o originální výrobek. Pokud se po chvíli na dně sklenice usadí drobné kamínky – nepochybně se jedná o padělek.

KROK 4, ČILI KRÁTCE O PRAXI

27. ZEMĚDĚLEC: Vyplatí se kupovat vápno s hořčíkem?

Odpověď odborníka: Na základě zkoušek provedených v IUNiG lze konstatovat, že nedostatek hořčíku často vyplývá z absence správného pH půdy a jeho efektivní doplnění závisí na specifikách samotné půdy. Jinými slovy, nejdříve je nutné půdu neutralizovat, aby se zvýšila dostupnost forem hořčíku v ní obsažených, teprve se správným pH půdy provést zkoušku na obsah hořčíku. Z toho vyplývá, že v případě zvýšené kyselosti půdy je účinnější používání hnojiv zbavených příměsi hořčíku. Ačkoli mnoho výrobců uvádí, že jejich hnojiva obsahují vysoce reaktivní hořčík, pravda je jiná. V Polsku nyní není výrobce produkující integrované (vápenaté-hořčíkové) granulované hnojivo, které by bylo založeno na uhličitanovém druhu s nejvyššími parametry reaktivity. Mnoho zemědělců používá vícesložková hnojiva nebo kieserit (oxid hořečnatý), ve kterých je již potřebné množství hořčíku obsaženo. V takovém případě se dodávání hořčíku společně s vápnem míjí účinkem a zvyšuje náklady bez dodatečných přínosů.

28. ZEMĚDĚLEC: Kdy nejlépe nakoupit vápno?

Odpověď odborníka: Samotné vápno – pokud to umožňují podmínky jeho skladování – lze kupovat po celý rok. Důležité je, aby v období, kdy atmosférické podmínky nesou příznivé, nepodléhalo zničení zamrznutím (pro vlhké granulované vápno) nebo navlhnutím. V případě dobré kvality granulovaného vápna lze nákup provádět po sezóně, tj. v lednu/únoru a červnu/červenci. Mnoho výrobců pak poskytuje sezónní rabaty.

29. ZEMĚDĚLEC: Jak získat dotaci na vápno?

Odpověď odborníka: Na našem území je možné žádat o dotaci pouze v některých krajích. Dotace v rámci jednotlivých krajů se však mohou každý rok měnit, proto je vhodné dotační programy sledovat. Téměř každý rok se také mění systém podávání žádostí o dotace. V souvislosti s tím je vhodné kontaktovat nejbližší místní Chemicko-zemědělskou stanici nebo Zemědělskou komoru v dané oblasti.

30. ZEMĚDĚLEC: V jakém balení je vhodné koupit vápno?

Odpověď odborníka: Volba formy balení závisí na požadavcích spotřebitele, čili určení vápna a možnostech jeho skladování. U velkých zemědělských hospodářství se vyplatí balení typu big-bag o objemu od 500 do 1200 kg. Vybavena jsou fóliovou vložkou chránící proti navlhnutí. Nákup takto chráněného, suchého hnojiva umožňuje dosažení značných úspor. V případě vápenatého hnojiva s vlhkostí 30 % na 100 zakoupených balení až 30 z nich obsahuje pouze vodu! Po přičtení nákladů na dopravu může být počáteční, nízká cena takového výrobku ve skutečnosti velmi nevýhodná. V souvislosti s tím doporučujeme nákup zcela suchých hnojiv – zbavených příměsi vody.

31. ZEMĚDĚLEC: Proč je granulované vápno dražší, než jiné formy vápenatých hnojiv?

Odpověď odborníka: Na cenu vápna má vliv mnoho faktorů. Nejdůležitějším je kvalita polotovaru (suroviny), ze kterého se granulát vyrábí. Cenotvorným faktorem je také dlouhý a technologicky vyspělý výrobní proces granulátu. Začíná získáním „surové“ skály v lomu. Jeho další fáze probíhají prostřednictvím drcení skal, čištění polotovaru od nežádoucích příměsí, mletí v mlýnech, sušení a granulování. Navíc se přidávají náklady na přepravu, skladování a obsluhu trhu, vědecké zkoušky zajišťující udržení vysoké kvality výrobku.

32. ZEMĚDĚLEC: Jak skladovat granulované vápno?

Odpověď odborníka: Granulované vápno, podobně jako v případě jiných granulovaných hnojiv, je nutné skladovat na suchém místě a zabránit jeho zvlhnutí a přemrznutí. Uhličitanové granulované vápno pod vlivem vody nemění své chemické složení, ale může oslabit strukturu granulí.